Kdybych tak mohl změnit svůj život

26. července 2017 v 9:56 | alleswirklichgute |  pro klasiky
Upozornění: tento článek ze mě vyšel v trochu nostalgické náladě, kdy jsem neměla silnou potřebu na něco nadávat. Proto jej neberte vůbec vážně. Nic neberte vážně.

------------------------------------------------------------------------------------------------


Tuto otázku si s největší pravděpodobností pokládá ten, kdo je se svým životem nespokojený. Hledá něco, co by ho vytrhlo z jeho každodennosti. Čeká na nějaký signál, který mu řekne, co změnit. Většinou se ale nic takového nestane.

Taky jsem čekala na nějaký impulz, od kterého se odrazím a pak už všechno bude jak má být a já budu konečně šťastná. Myslela jsem si, že tím bude maturita. Když se žádná změna nedostavila, přišla jsem s myšlenkou, že to bude studium na vysoké škole. Taky nic. Pak jsem svou pozornost upínala spíše k lidem a malovala si, že až potkám toho pravého, určitě se všechno změní. Jenže já žádného pravého nepotkala.

Jako malá jsem si vysnila, že jednou budu pracovat v nějaké mezinárodní firmě, která bude mít moderní kanceláře a já budu do práce chodit v botách na podpatku. Tohle se mi splnilo ve třeťáku na výšce, ale já to brala tak automaticky, že jsem se z toho vlastně ani neradovala.

Studovala jsem školu, která mě nebavila tak, až jsem k ní pociťovala silný odpor, měla jsem práci, která kromě pravidelného příjmu nepřinášela žádnou další přidanou hodnotu, bydlela jsem s rodiči, kteří se už ani nehádali, ale prostě spolu nemluvili a neměla jsem žádnou osobu, která by pro mě byla nejdůležitější na světě a já pro ni stejně tak.

Začaly se u mně projevovat pravděpodobně první slabé příznaky deprese. Z ničeho nic jsem se rozbrečela třeba v autobuse nebo knihovně, neměla jsem na nic energii a chtěla jsem raději ležet, než něco dělat. A taky jsem se zabývala myšlenkou, jestli bych někomu chyběla, kdybych tu nebyla.

Naštěstí mně včas došlo, že mám asi problém, který je potřeba vyřešit. Začla jsem nad tím, co se mně děje víc přemýšlet. Došlo mi, že ty věci, kterými se zabývám, dělám jen proto, že se ode mě očekávají. Z žádné z nich nemám radost a dělám je jen pro druhé, protože si myslím, že se to tak dělat má. Najednou jsem si řekla, co by se asi stalo, kdybych začla věci dělat podle sebe a ne podle druhých? Je pravdou, že jsem se bála, co na to řekne moje okolí a myslela jsem si, že mě odsoudí. Zpětně vím, že většina těchto strachů je jen v naší hlavě a ti, kdo nás opravdu milují, nás podpoří v tom, co nás činí šťastnými. Naopak ti, kteří se nám budou snažit naši cestu znepříjemnit, jsou sami nešťastní a nespokojení se svým životem.

Prvním krokem bylo osamostatnění se a odstěhování se. Nebylo to úplně snadné, protože jsem studovala dvě vysoké školy a měla jen poloviční úvazek, nicméně jsem se přesvědčila, že se o sebe dokážu postarat a jsem zodpovědná sama za sebe. Následně jsem se rozhodla nestudovat obor, který nesnáším a dělat práci, která mně nic nepřináší, takže jsem se sbalila a odjela do zahraničí se učit jazyky. Leckomu to může připadat jako radikální rozhodnutí ukončit vysokou bez titulu, když jste ve čtvrťáku a oficiálně Vám zbývá poslední rok. Já toho ale vůbec nelituju, protože jsem přesvědčená, že bych tu školu stejně za rok nedokončila a trápila bych se ještě mnohem déle.

Momentálně jsem ve stavu, kdy vím, že změna není jednoduchá, ale stojí za to. Taky vím, že nepřijde od nikud z vnějšku, ale vždycky zevnitř, z nás samotných. Když se popereme se strachem v naší hlavě, najednou se život zdá snadný a my víme, co je pro nás důležité a co ne. Věřím, že tento způsob myšlení mě už nepřivede do bodu, kdy budu nešťastná a nebudu vědět co mám dělat, protože pomoc vždy najdu na konci svého ramene. Když budu totiž věřit sama sobě, můžu věřit i ostatním.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 26. července 2017 v 11:05 | Reagovat

Je moc dobře že jsi dokázala všechno takhle radikálně změnit, a moc ti přeji ať se daří!

2 alleswirklichgute alleswirklichgute | 26. července 2017 v 21:10 | Reagovat

[1]: Děkuju moc, Eliss :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama